Obecní symboly

Obecní znak

V červeném poli zkřížené stříbrné chodské čakany částečně překrývající zelený pahorek v patě štítu, přeložené zkříženými zlatými ručnicemi.

 

Obecní vlajka

List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zelený v poměru 7:1. Uprostřed zkřížené bílé chodské čakany částečně překrývající dolní zelený pruh, přeložené zkříženými žlutými ručnicemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

 

Zdůvodnění k návrhům znaku a vlajky obce S t r á ž (o. Domažlice).

Osada Stráž, položená na jižním úpatí vrchu Vavřince (Veselé hory) 3km jižně od Domažlic při prastaré kupecké stezce, je písemnými prameny uváděna poprvé v r.1430. Mezi privilegovanými obcemi domažlických Chodů, spadajícími pod chodskou samosprávu na Chodském hradě v Domažlicích, byla tou nejmenší. K povinnostem těchto obcí patřilo procházet královským hvozdem, sledovat pohyb na bavorské straně hranice, v případě nebezpečí vysílat signály do Čech, poskytovat ozbrojený průvod cestujícím v příhraničí atp. Do historie se výrazněji zapsala až v době druhé chodské rebelie (1767), kdy sedláci ze Stráže byli počítáni k nejvzpurnějším.

Dominantou vesnice a její nejvýznamnější stavební památkou je návesní kaple sv.Vavřince, vybudovaná v r.1778. Asi 1km od Stráže, nad údolím Zelenovských rybníků, stál do 70.let minulého století starý mezník, oddělující od sebe majetky města Domažlic a území svobodných chodských vesnic. Na jeho jedné straně byl vytesán znak města, na druhé zkřížené sekery (dnes je uložen v lapidáriu Městského muzea v Domažlicích).

Z výše uvedených informací vycházel také autor předkládaného návrhu strážského znaku a vlajky. Užité figury (ručnice, chodské čakany) lze v tomto případě považovat za tzv. mluvící znamení. Jejich křížení evokuje křížení prutů roštu sv.Vavřince, hlavního atributu patrona místní svatyně. Pahorek v patě štítu symbolizuje vrch Vavřinec (Veselou horu). Zatímco červená barva je barvou zemského znaku a připomíná někdejší podřízenost strážských obyvatel českému králi, zelená je mj. barvou lesů (připomínka kdysi rozlehlých hraničních hvozdů).

Miroslav J.V. P a v l ů heraldik

Menu